na Blog.cz

Rychlým krokem vyšla z Vegasského letiště a jako mnoho turistů se před ním zastavila a rozhlédla se kolem sebe. Neony, nekonečná a nikdy nekončící světla Vegas, takový se jí naskytl pohled. Srdce jí poskočilo radostí. Konečně se cítila jako doma. Stopla si taxík a navigovala ho až před její a Gilův byt. Byla ráda, že si ho ještě nechali. Vešla do něj a rozsvítila. Všude byl prach, vypadalo to tady jako po nájezdu, ale přece jen se jí tady líbilo. V rychlosti všechno přetřela, aby se zbavila největších nánosů prachu a poslala Gilovi SMS, že už je v pořádku ve Vegas.

Bylo mi jedno, že prší. Že mi začínají chladnout prsty, že dlouhé černé šaty jsou těžší a těžší pod náporem nových ledových kapek deště. V tu chvíli jsem nemyslela na ten chlad kolem.

Emma stála naproti mně a upírala na mě svůj vyčítavý pohled. Byl to jeden z těch, kdy se chcete instinktivně přikrčit anebo ještě lépe schovat. Ten pohled říkal všechno, co cítila. Vyjadřoval všechnu tu zlobu a vztek.

Smála se. Ten veselý bezstarostný smích se nesl po celém domě. Byl jako další sluneční světlo, které prostupovalo srze skleněná francouzská okna dole v hale. Čekal na ni dole, pod schody, už připraven vyrazit. Naposledy zkontroloval hodinky na svém zápěstí a houkl na ni, že už je nejvyšší čas. Chvíli na to již Ellen stála nahoře na schodišti a usmívala se na něj. Je překrásná. Pomyslel si Alex a také se usmál.

Přihlásila jsem se už před nějakým časem ke Giloušovi do grafické soutěže. Již jsem sem dala fotografii a wall, nyní bylo zadáno vytvořit tři avatary s tématem tanec, které musejí dohromady ladit. Přináším Vám je spolu s hodnocením Gilouše abyste sami mohli posoudit tento můj počin:)

Názor Gilouše:

V celém článku samostatně...

Krásný prázdninový podvečer,

doufám, že ti štastní, kteří mají prázdniny si je již plně užívají a ti, kteří nemají či plánují dovolené si užívají aspoň sluníčka:-) Po čase se mi zas ozvala Cathy s žádostí o nový design a já jsem jenom ráda, že jsem mohla oprášit zas své skromné schopnosti. Doufám, že Cathy bude dess dobře sloužit a Vám přináším jeho ukázku:)

Seděli u večeře, ale spíš než cokoli jiného se v jídle nimrali. Gil byl úplně na prášky. Myslel si, že když si ji vzal, jakoby ji tím ubránil před čímkoli jiným. Kreslil si krásnou budoucnost, měli jet zase na kostariku, užívat si přírody a jeden druhého, chodit na baseball, hrát šachy a číst kriminálky a ne doufat, že spolu budou moct být alespoň dva roky.

"Volal mi Ecklie," promluvila po dlouhé chvíli Sára.

"To bylo úžasné, viď? Jak tam na poslední chvíli ji zachránil, ale pak to bouchlo a pak jsme vlastně zjistili, že se mu to jen zdálo,"

"Hm,"

"A výborné bylo, jak si představoval, jak jen by se jí měl představit, že?"

"Hm.."

Nechápala, proč si vybral Francii. Pochybovala o tom, že to bylo způsobeno jen jednou pohnutkou a tou byla Sorbona. Ne. Muselo v tom být něco víc. Třeba chtěl být co nejdál od Vegas, od toho všeho. Možná chtěl začítnový život a Francie mu přišla jako geniální místo pro nový začátek. Když si to tak uvědomovala, ani vlastně nevěděla, že umí francouzsky. Byli tady už dva týdny. Z kostariky museli odjet, protože tam bylo období bouřek a Tom, hlavní vedoucí, s tím měl špatné zkušensoti, takže delší pobyt, by´t by to bylo dobroudružnější, zamítl.