Neboj se...jsem tu s tebou!!(7)

4. ledna 2008 v 19:20 | týnka |  cesta do nebe dlážděná slzami
Ahojky tak tady je další pokráčko:-)omlouvám se ,že to trvalo dlouho,ale neměla jsem tolik času.Zas začla škola a navíc ještě tréninky:-(No ale nebudu už zdržovat..snad se bude líbit a přeji příjemné čtení.Omlouvám se za chyby:-)Tak hura na to...

Sára seděla na posteli.Koukala ven z okna.Na stromě před okny seděla veverka a hrála si s oříškem.Sára však nekoukala na ni.Dívala se někam daleko,daleko za ní.Přemýšlela nad tím,co se stalo před pěti dny.Nejvíc ji děsili sny.Pokaždé se probudila celá zpocená a vyděšená .Jeho tvář měla neustále před sebou.Pořád si v hlavě přehrávala celý ten den,kdy málem zemřela.Kdyby se o chvilinku zpozdili…

Ne nemysli už na to!přikázala si Sára.
,,Ahoj marode!"pozdravil vesele Greg Sáru.Ta sebou vyděšeně trhla.Hned poté se však na Grega usmála.,,Jsem se nabídl,že tě odvezu domů."usmál se.Všiml si,jak se Sára lekla ,když na ni poprvé promluvil.,,Tak teda jedem.Ať už odtud konečně vypadnu.Nesnáším nemocnice.Jsi moc hodnej,že mě odvezeš!"řekla vesele.Greg ji vzal tašku s věcmi a vydali se směrem k parkovišti.Nasedli do auta a rozjeli se směrem k Sáře domů.Greg nikdy neviděl Sáru oblečenou jen v džínech a pohodlné mikině.I tak ji to slušelo.
Když se na ni podíval,uviděl jak smutně kouká ven z okénka.,,Sáro,jsi v pořádku?Já..nechceš nějak pomoc nebo se svěřit?"zeptal se starostlivě.,,To je dobrý."odpověděla nepřítomně Sára.Zbytek cesty už nepromluvili.Když dojel k ní domů,doprovodil ji.U dveří se Sára zarazila.Rozklepali se ji ruce a začala potichu brečet.Nechtěla před Gregem plakat,ale nešlo to.Všechny ty pocity,které měla ,když ji přepadl se ji najednou vrátili.Cítila se úplně stejně vyděšeně a bezmocně.Kdyby ji Greg nezachytil určitě by spadla na zem.Vzal ji do náruče a odnesl ji dovnitř.V obýváku ji chtěl položit na gauč,Sára se ho však nechtěla pustit.Sedl si s ní a nechal ji ať se vypláče.Přitom ji hladil po vlasech a šeptal.,,Pšš..To bude dobrý uvidíš,klidně plakej aspoň se ti uleví.A Sárí ,už se nemusíš bát.Teď jsi v bezpečí.Jsem s tebou".Sára zvedla hlavu.Měla uslzené smutné,vyděšené uslzené oči.Greg se k ní naklonil a políbil ji,tím prolomil i tu poslední mezeru,která oddělovala jejich tváře.Polibek byl něžný,krásný a plný lásky.Sára mu polibek opětovala.Líbali se dlouho.Oba cítili lásku toho druhého.Greg vstal.Sáru držel pořád v náručí.Došel až k ní do ložnice.Položil ji lehce na postel.Sára se najednou zvedla na lokty.,,Já nemůžu.Já ..já teď ..ne…víš Griss.,a já bych ti nechtěla ublížit.Ani tobě ani Gilovi.Promiň."řekla s těžkým srdcem Sára.Greg to chápal.Věděl,že Sára miluje Grisse.Přesto doufal.Doufal ,že by mohli být spolu.Smířil se s tím,že zatím budou jen dobrými přáteli.Přál si,aby se to brzy změnilo.
Pohladil Sáru po tváři a vstal z postele.,,Tak já půjdu.Určitě se chceš prospat a odpočinout.A Sáro!",,Ano?",,Miluju tě."rozloučil se smutně Greg.Chvíli potom ,co odešel,se Sára rozplakala.Bylo toho na ní moc.Griss,Greg,noční můry a strach.Věděla,že to musí překonat.Po chvíli usnula.Bylo na dně.Hlavně po psychické stránce.
Stál před dveřmi a čekal až mu otevře.Za chvilku uslyšel za dveřmi pohyb.Otevřela.Měla na sobě černé tílko a šedivé tepláky.
,,Ahoj."pozdravil Griss.Sára mu pozdrav oplatila a pozvala ho dovnitř.Nabídla mu džus.Nic jiného k pití nenašla.,,Víš napadlo mě,že bys teď mohla bydlet u mě.Nebo si najdeme jiný společný byt.Miluji tě a chci být s tebou každičkou chvilku co to jde.Co na to říkáš?"zeptal se Griss,hned po tom co se napil džusu.
Sára ta zpráva překvapila.Byla však ráda.Líbil se jí ten nápad.Navíc mohla odejít z tohoto bytu.Nechat to všechno zlé,co ji za poslední dobu potakalo za sebou.Byla Gilovi vděčná.Obejmula ho a políbila.Griss byl rád,že Sára souhlasila.Líbali se dlouho.Ani nevěděli jak se dostali k Sáře do ložnice.,,Miluji tě Sáro."zašeptal ji něžně do ucha Griss.Milovali se.Spolu jim bylo krásně.Ještě dlouho poté jen tak leželi a vnímali jeden druhého.
,,Ahoj Sáro!Jsem ráda,že už jsi zase zpátky mezi námi."uvítala Sáru vesel Cath.Obě seděli v šatně.,,Já jsem taky ráda.Víš můžu se ti s něčím svěřit?"zeptala se opatrně Sára.Cath ji pobídla.,,Já pořád mám strach,že je za mnou.Neustále slyším jeho hlas.Cath já se bojím."řekla smutně.,,Sáro to bude dobrý,uvidíš.Za pár dní,už bude fajn.A kdyby si něco potřebovala na mě se můžeš spolehnout."Sára poděkovala.
,,Tak máme nějaký případ ?"zeptala se aktivně Sára.,,Jo.Právě mi volal Brass.Prý to vypadá zle.Máme tam všichni jet."oznámil všem,co seděli v briefingové místnosti,přicházející Griss.Nikdo se na nic neptal a všichni se hned vydali ke svým autům.
Snad se vám to líbilo...:-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 melonka | Web | 4. ledna 2008 v 20:10 | Reagovat

ou....úpa super, taký zapletený =)

2 Jasmína | E-mail | 5. ledna 2008 v 12:42 | Reagovat

Tak to bylo dobrý :) doufám že bude pokráčko:-)

3 Cinka | Web | 5. ledna 2008 v 15:52 | Reagovat

Paráda, moc krásná povídka. Přečetla jsem všechny díly jedním dechem. Super. :-))

4 tynka(majitelka) | Web | 6. ledna 2008 v 11:29 | Reagovat

Jee tak to jsem ráda že se vám to líbí..pokráčko bude určitě teď jsem nemocná takže mám času dost:-)

5 svata.sanders | 6. ledna 2008 v 21:24 | Reagovat

jasně ta povídka je super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama